diskriminace – PressEXPRESS.eu

Irsko udělilo milost dezertérům z druhé světové války

Kristina Hrbková — Wed, 08 May 2013 05:01:55 +0000

Irský parlament schválil zákon udělující milost tisícům vojáků, kteří opustili armádu, aby ve druhé světové válce bojovali po boku Spojenců. Irská republika totiž byla po celou dobu druhé světové války neutrální. Tisíce vojáků irské armády ale zemi opustili a vstoupili do britských vojenských sil, a proto byli označeni za dezertéry. Po válce se vojáci potýkali s diskriminací, přišli o své důchody. Loni se irská vláda za zacházení s bývalými vojáky omluvila. Návrh zákona byl schválen v úterý a irský prezident by jej měl podepsat během několika dní.

Kristina Hrbková

Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě

Martina Laláková — Sun, 07 Apr 2013 05:54:56 +0000

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.

Martina Laláková

Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci

Barbora Sedlářová — Fri, 05 Apr 2013 18:52:25 +0000

Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.

Barbora Sedlářová

Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech

Veronika Řezáčová — Sun, 24 Feb 2013 12:03:11 +0000

Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.

Veronika Řezáčová

Uruguay bojuje s problémem diskriminace

Kateřina Šafářová — Fri, 22 Feb 2013 08:37:04 +0000

Národní instituce pro lidská práva zaznamenala více než 210 nahlášených případů diskriminace v posledních 8 měsících. Příčiny se lišily, zahrnovaly sexualní orientaci, pohlaví, rasu či tělesné postižení. Nejzřetelněji se projevuje diskriminace gayů a lesb, homosexualita je veřejně zesměšňována. V roce 2011 Národní instituce pro lidská práva vyzývala k sociální reformě, která by odstranila přetrvávající sociální nerovnosti. Situace se však nezlepšila, diskriminace je přítomná napříč všemi společenskými vrstvami a v poslední době přibývá fyzických agresí.

Kateřina Šafářová

Bosna bude jednat o zákonu na podporu obětem válečných vězeňských táborů

Veronika Řezáčová — Fri, 15 Feb 2013 09:04:14 +0000

Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.

Veronika Řezáčová

Nepokoje v Iráku se vyhrocují

Marek Skupa — Sun, 27 Jan 2013 09:40:40 +0000

Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.

Marek Skupa

V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen

Soňa Prokopová — Thu, 10 Jan 2013 13:19:03 +0000

V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.

Soňa Prokopová