referendum – PressEXPRESS.eu

Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU

Martina Laláková — Thu, 25 Jul 2013 09:33:21 +0000

Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.

Martina Laláková

Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu

Barbora Sedlářová — Tue, 23 Jul 2013 13:05:27 +0000

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.

Barbora Sedlářová

Na 180 let dlouhotrvající spor o nadvládu nad souostrovím

Kateřina Šafářová — Wed, 17 Jul 2013 17:07:15 +0000

Východní část souostroví Fakland. Autorem snímku je Apcbg.

Velká Británie i Argentina si přivlastňují souostroví Falklandy, nazývané Latinoameričany též Malvíny. Ostrovy, na kterých žije necelých 3 000 obyvatel, mají statut zámořského území Velké Británie. Argentina avšak dělá vše proto, aby to změnila. Ve hře jsou ropa či zisky z rybolovu, ale také strategická pozice.

Od roku 1833 kontroluje skupinu ostrovů Falklandy Velká Británie. Argentina považuje její nadvládu za pozůstatek kolonialismu. OSN dala v roce 1965 v tomto bodě Argentině za pravdu a vydala rezoluci, která vyzývá obě země k jednání o ostrovech. Velká Británie avšak s Argentinou jednat odmítá a odvolává se na přání obyvatel Falkland patřit k Velké Británii. Čtěte dále ->

Kateřina Šafářová

Kalifornie umožňuje stejnopohlavní manželství, kritici podali stížnost k nejvyššímu soudu

Klára Zelenková — Sun, 30 Jun 2013 09:36:17 +0000

V pátek uznal odvolací soud v San Francisku, že ústavní dodatek o umožnění stejnopohlavních manželství je platný. Tím zrušil verdikt nižšího federálního odvolacího soudu v Kalifornii. Ještě během pátečního odpoledne si jedna dvojice vyměnila na radnici v San Francisku manželský slib. Kritici nicméně tvrdí, že soudy ještě plně neprojednaly žalobu vztahující se k zákazu stejnopohlavních manželství, proto jednaly předčasně a nespravedlivě a páteční rozsudek tak má být zrušen. Tříčlenný výbor odvolacího soudu v San Francisku neměl dodržet zákonné lhůty, proto se kritici odvolávají k nejvyššímu soudu. V roce 2000 obyvatelé Kalifornie v referendu schválili zákon, který označuje za manželství pouze sňatek mezi mužem a ženou. V roce 2008 kalifornský nejvyšší soud označil zákon za neústavní.

Klára Zelenková

Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou

Klára Zelenková — Mon, 03 Jun 2013 09:02:55 +0000

Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.

Klára Zelenková

Euroskepticismus jako ideologie nebo jako okrajový fenomén?

Martina Laláková — Sun, 26 May 2013 12:03:28 +0000

V posledních letech výraz „euroskepticismus“ v mezinárodních politických debatách zakotvil naplno, jakožto skepse vůči EU a jednotlivým aspektům její politiky. V rámci některých politicko-ideologických trendech se začíná zdát, že euroskepticismus lze považovat za nadnárodní ideologii.

Britský premiér David Cameron

Nejpalčivěji pro EU se v posledních týdnech projevují anti-integrační myšlenky konkrétních evropských politických stran a jejich celoevropské sdružení. V současné době je jasné, že skeptické tendence k EU nejsou fenoménem pouze východoevropských členských států, ale již několik let sílí také u zakládajících členů EU – Velké Británie, Německa a dalších evropských států. Základní myšlenka, která se nese napříč expertními zprávami a politickými diskuzemi, zní, že eurozóna a EU musí být buď zreformována, anebo rozpuštěna. Čtěte dále ->

Martina Laláková

Český prezident jednal s předsedou Evropské rady mimo jiné i o euru

Martina Laláková — Sat, 27 Apr 2013 11:05:48 +0000

Českého prezidenta Miloše Zemana navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na Pražském hradě. Zhruba před měsícem se nejvyšší představitel ČR setkal s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na jeho počest prezident Zeman slavnostně vyvěsil vlajku symbolizující EU. Prezidentova tisková mluvčí Hana Burianová uvedla, že oba politici jednali mimo jiné o daních z finančních transakcí, evropské integraci, společných ozbrojených silách a společné měně. Prezident Zeman prohlásil, že Česká republika by mohla přijmout euro v roce 2018. Předseda Van Rompuy po setkání s českým premiérem Petrem Nečasem uvedl, že ČR nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura. Premiér Nečas řekl, že nebude stanovovat žádný termín přijetí společné evropské měny, jelikož je možnost, že se o přistoupení do eurozóny rozhodne v referendu. Průzkum veřejného mínění v loňském roce ukázal, že tři čtvrtiny Čechů jsou proti jednotné měně.

Martina Laláková

Nezávislé Skotsko by nadále chtělo využívat britskou měnu

Martina Laláková — Tue, 23 Apr 2013 19:32:58 +0000

Na popud Skotské národní strany (SNP), která vede decentralizovanou vládu, se Skotsko chystá 18. září roku 2014 uspořádat referendum o odtržení od Velké Británie. Aktivisté pro nezávislost Skotska chtějí nadále používat britskou libru (GBR) využívanou v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, následně později by se rozhodlo, zda přejít na vlastní měnu nebo přijmout euro. Britský konzervativní ministr financí George Osborne ve zprávě uvedl, že neexistuje žádná formální dohoda o měnové unii Velké Británie a nezávislého Skotska. Dodal, že zkušenost z posledních let v eurozóně ukázala, že je velmi náročné udržet úspěšnou měnovou unii bez úzké fiskální integrace a společných opatření pro řešení problémů bankovního sektoru. Velká Británie chce mít případný dohled na fiskální politiku nezávislého Skotska a je složitou otázkou je, zda by Bank of England byla nadále poslední instancí pro skotské banky. Ministr financí Osbourne nadále trvá na tom, že pro Skotsko je výhodnější zůstat součástí Velké Británie. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 30 % Skotů jsou v současné době ve prospěch nezávislosti, zatímco 50 % je proti odtržení.

Martina Laláková

Guatemala zrušila referendum o soudu s Belize

Andrea Pitoňáková — Tue, 23 Apr 2013 17:13:53 +0000

Vláda státu Guatemala odložila národní referendum naplánované na říjen 2013. Otázka, ke které se mělo původně obyvatelstvo vyjádřit, byla možnost soudní žaloby u mezinárodního soudu o teritoriálním sporu mezi Guatemalou a Belize. „Pro podobné referendum zatím neexistují v Guatemale podmínky,“ oznámil guatemalský kancléř Fernando Carrera. Namísto národa o začátku soudního procesu bude rozhodovat Kongres, kterému vláda poslala spis s podklady. Guatemala si nárokuje na 12 270 km² území momentálně patřícího pod správu Belize. Sporné území představuje téměř polovinu z celkové rozlohy tohoto státu.

Andrea Pitoňáková

Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny

Martina Laláková — Wed, 27 Mar 2013 19:47:11 +0000

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.

Martina Laláková

EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe

Martina Laláková — Mon, 25 Mar 2013 18:02:48 +0000

EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.

Martina Laláková

V referendu byla v Zimbabwe schválena nová ústava

Klára Zelenková — Tue, 19 Mar 2013 18:21:24 +0000

Na 95 % registrovaných voličů, kteří přišli k referendu, vyjádřili souhlas s navrhovanou ústavou, která například omezuje funkční období prezidenta na dvě a rozšiřuje občanská práva. Ústava měla podporu obou hlavních politických stran, které se o politickou moc dělí od roku 2009. Nové volby podle schválené ústavy by se měly v červnu letošního roku. Jelikož ústavní omezení dvou funkčních období u prezidentského postu nejde vynutit zpětně, může současný prezident Robert Mugabe, který stojí v čele země od roku 1980, kandidovat. Mezi další hlavní změny ústavy patří zrušení prezidentského práva veta na legislativní zákony, decentralizace vlády do 10 provincií, rozšíření občanských práv a svobody médií a umožnění dvojího občanství.

Klára Zelenková

V Zimbabwe probíhá referendum o ústavě

Klára Zelenková — Sat, 16 Mar 2013 20:34:17 +0000

O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností. Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.

Klára Zelenková

Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie

Kateřina Šafářová — Tue, 12 Mar 2013 19:19:53 +0000

Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.

Kateřina Šafářová

Předseda Evropské rady varoval Velkou Británii před vystoupením z EU

Martina Laláková — Fri, 01 Mar 2013 12:57:40 +0000

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se znovu vyjádřil k možnému vystoupení Velké Británie z EU, o němž se bude hlasovat v referendu na konci roku 2017. Předseda Van Rompuy varoval britského premiéra Davida Camerona, že vystoupení z EU by Velkou Británii vyšlo draze, protože vůdci členských států by s nimi již nemuseli chtít vyjednávat zakladatelské smlouvy. Velká Británie má podle něj velkou šanci hrát vedoucí úlohu v budování evropské ekonomiky, ale musí přijímat všechna pravidla a nikoliv si vybírat, která jsou pro ně příhodná. Předseda Van Rompuy dodává, že britské ambivalentní vztahy s EU jsou zapříčiněny její vyjednávací pozicí. Premiér Cameron slíbil, že pokusí uzavřít s voliči novou dohodu.

Martina Laláková

Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny

Veronika Řezáčová — Thu, 28 Feb 2013 10:38:24 +0000

Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.

Veronika Řezáčová

Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci

Klára Zelenková — Thu, 14 Feb 2013 09:18:31 +0000

Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.

Klára Zelenková

Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO

Veronika Řezáčová — Wed, 13 Feb 2013 08:13:32 +0000

Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.

Veronika Řezáčová

Pokud Skotsko v referendu odhlasuje nezávislost, bude muset znovu požádat o členství v EU

Martina Laláková — Tue, 12 Feb 2013 06:54:03 +0000

Podle právního poradenství britské vlády bude muset Skotsko znovu projednat členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích, pokud příští rok v referendu odhlasuje svoji nezávislost. Rozhodnutí zveřejnit oficiální právní stanovisko by mohlo zintenzívnit debatu o podmínkách, za kterých by Skotsko mohlo dosáhnout nezávislost na Velké Británii. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že nezávislé Skotsko bude muset požádat o členství v EU, což by pro Skotsko znamenalo, stejně jako ostatní nově přijaté země, povinné přijetí eura. Mnozí britští analytici tvrdí, že nezávislé Skotsko by se stalo novým státem, zatímco zbytek Velké Británie by byl považován za „pokračující stát s automatickým pokračováním všech členství, smluvních vztahů a pravomocí„.

Martina Laláková

Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny

Kateřina Šafářová — Mon, 11 Feb 2013 13:24:57 +0000

Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.

Kateřina Šafářová

Podle kancléřky Merkelové nemůže Velká Británie očekávat přiznání zvláštních práv v rámci EU

Martina Laláková — Tue, 29 Jan 2013 05:32:05 +0000

Britský premiér David Cameron svou výzvou k zásadní reformě EU a slibem referenda setrvání v EU v roce 2017 vzbudil vlnu rozpaků v mnoha evropských metropolích. Německo, které je největší evropskou ekonomikou, má zájem udržet spřízněného britského zastánce volného obchodu a otevřených trhů v rámci EU, ale na druhou stranu dodává, že jsou určité limity, kam až daleko může Velká Británie zajít se svými požadavky. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Velká Británie je oprávněna požadovat větší otevřenost v EU, ale nelze očekávat, že jí budou přiznána zvláštní práva, která by vytvořila napjatou situaci mezi členskými státy. Generální tajemník Křesťansko-sociální unie (CSU) Alexander Dobrindt, což je spřízněná strana křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové oznámil: „Bylo by naprosto špatné reagovat na výzvy premiéra Camerona s odmítnutím bez jakéhokoliv zkoumání příčin a skutečností jeho návrhů.“

Martina Laláková

Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny

Klára Zelenková — Sun, 27 Jan 2013 16:32:13 +0000

Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.

Klára Zelenková

Premiér Cameron: Velká Británie by měla mít své místo v zreformované EU

Martina Laláková — Sat, 26 Jan 2013 08:09:50 +0000

Premiér David Cameron by rád zajistil Velké Británii místo v reformované Evropské unii. Pokud konzervativci vyhrají příští všeobecné volby, premiér Cameron pravděpodobně dostojí svého slibu a vyhlásí referendum ohledně členství Velké Británie v EU. Labouristická strana a liberálně demokratická strana varují, že vystoupením z EU by se v zemi vytvořila nejistota pro podnikání a investice. Premiér Cameron zatím neuvedl žádný seznam požadavků, které by měla EU splnit, nicméně řekl, že EU zašla příliš daleko v sociální, pracovní a environmentální legislativě. „Snažím se udělat vše, co mohu, aby se posílila britská ekonomika a společnost a zajistit Velké Británii místo ve světě a v reformované Evropské unii. Toho chci dosáhnout, protože věřím, že je to správná cesta pro Velkou Británii, ale i pro Evropu,“ prohlásil premiér.

Martina Laláková

Britský premiér Cameron požaduje referendum o vztahu s EU

Martina Laláková — Tue, 15 Jan 2013 19:58:21 +0000

Předseda vlády Velké Británie David Cameron prohlásil, že bude požadovat referendum o vztahu Velké Británie k EU, přesto ujistil, že i nadále považuje za výhodné zůstat členem EU. Pro BBC premiér uvedl, že chce urovnat vztahy s EU a vyjednat s ostatními členskými státy pravomoci, které z Velké Británie přejdou na EU. Většina občanů podle premiéra chce zůstat v EU, ale požadují určité změny. Britský premiér je připraven vetovat opatření, kterými členské státy eurozóny chtějí posílit jednotnou měnu, ale popírá, že by se jednalo o „vydírání“ z britské strany.

Martina Laláková

USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie

Martina Laláková — Sat, 12 Jan 2013 15:04:09 +0000

Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.

Martina Laláková

Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland

Kristýna Čepeláková — Thu, 03 Jan 2013 17:41:21 +0000

V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.

Kristýna Čepeláková

Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu

Klára Zelenková — Mon, 31 Dec 2012 11:29:34 +0000

Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.

Klára Zelenková