Kypr – PressEXPRESS.eu

Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu

Martina Laláková — Sun, 19 May 2013 11:57:11 +0000

Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.

Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->

Martina Laláková

Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem

Klára Zelenková — Tue, 14 May 2013 10:17:20 +0000

Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.

Klára Zelenková

Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko

Klára Zelenková — Mon, 13 May 2013 18:46:30 +0000

První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.

Klára Zelenková

Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky

Martina Laláková — Wed, 01 May 2013 14:43:47 +0000

Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.

Martina Laláková

Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr

Martina Laláková — Sat, 13 Apr 2013 18:28:40 +0000

Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.

Martina Laláková

Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří

Martin Pejřimovský — Sat, 06 Apr 2013 12:06:15 +0000

V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.

Martin Pejřimovský

Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený

Martina Laláková — Fri, 05 Apr 2013 19:36:13 +0000

Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.

Martina Laláková

Kyperský ministr financí podal demisi

Martina Laláková — Wed, 03 Apr 2013 17:33:22 +0000

Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.

Martina Laláková

Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou

Martina Laláková — Tue, 02 Apr 2013 16:58:14 +0000

Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.

Martina Laláková

Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace

Martina Laláková — Tue, 02 Apr 2013 09:35:53 +0000

Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.

Martina Laláková

Nový izraelský ropný vrt byl spuštěn

Marek Skupa — Mon, 01 Apr 2013 06:40:15 +0000

Nový izraelský ropný vrt Tamar, nacházející se ve Středozemním moři, byl spuštěn. Zemní plyn pocházející z vrtu Tamar by měl podle televize Al-Jazeera pokrýt energetickou spotřebu Izraele na několik desetiletí. „Dneškem začíná nezávislost Izraele na zemním plynu. Je to velký přelom pro izraelskou ekonomiku a začátek nové éry,“ prohlásil jeden z hlavních akcionářů celého projektu Yitzhak Tshuva. Podle izraelského ministerstva energetiky a vodních zdrojů by otevření vrtu mělo vést k s nížení cen elektrického proudu v zemi. Izraelské ekonomice, které je silně závislá na dovozu fosilních paliv, by nový vrt měl ušetřit až 3,6 miliard USD ročně a část plynu by v budoucnu mohla jít i na export. V budoucnu budou pravděpodobně otevřeny další vrty na jiném ložisku s názvem Leviatan, které stejně jako Tamar leží asi 90 km od izraelského pobřeží. Celou pánev se zásobami plynu však Izrael sdílí s Libanonem a Kyprem.

Marek Skupa

Německý ministr financí ujistil, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné

Martina Laláková — Sun, 31 Mar 2013 15:34:34 +0000

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.

Martina Laláková

Kypr zmírňuje některá bankovní opatření

Klára Zelenková — Sat, 30 Mar 2013 11:59:08 +0000

Centrální banka Kypru zmírní omezení, která vláda stanovila kvůli přijetí mezinárodní pomoci. Například debetní a kreditní karty bude možné znovu používat pro tuzemské platby, naopak měsíční limit 6 400 USD na osobu pro nákup v zahraničí zůstává, důvodem je snaha o zastavení odlivu kapitálu ze země. Podobně zůstane denní limit 384 USD pro výběr z banky. Vláda i Centrální banka uvedla, že budou denně omezení prověřovat a postupně uvolňovat po dohodě s mezinárodním společenstvím. Prezident Kypru Nicos Anastasiade uvedl, že země odvrátila bankrot země jen díky záchranné dohodě země s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 12,8 miliard USD. Výměnou za záchranný balíček je nucen Kypr provádět výrazná úsporná opatření, především v bankovním sektoru.

Klára Zelenková

Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr

Martina Laláková — Fri, 29 Mar 2013 21:32:12 +0000

Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.

Martina Laláková

Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny

Martina Laláková — Thu, 28 Mar 2013 20:43:47 +0000

Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.

Martina Laláková

Podle lucemburského ministra usiluje Německo o nadvládu v eurozóně

Martina Laláková — Thu, 28 Mar 2013 13:01:06 +0000

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil Německo, že usiluje v eurozóně o hegemonii tím, že z řešení na Kypru udělal modelovou obchodní situaci. Lucembursko, stejně jako Kypr, má velký finanční sektor, kterého se poměrně snadno dotkne daňový a regulační systém. Německo tvrdí, že krize zničila obchodní model založený na nízkých daních a přivádění velkých zahraničních vkladů. Ministr Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že Německo nemá právo rozhodovat o obchodním modelu pro ostatní členské země EU. Podle ministra Asselborna je jednání neevropské, staví se proti vnitřnímu trhu a proti evropské solidaritě. Krize na Kypru oživila kritiku Německa v eurozóně, zejména jižních zemí, které sužují úsporná opatření, v zemích si voliči dlouho stěžují „na despotický postoj Německa a berlínskou necitlivost„.

Martina Laláková

Ruské podniky a banky zvažují podat žalobu na Kypr nebo jeho banky

Martina Laláková — Thu, 28 Mar 2013 07:25:37 +0000

Ruské podniky a banky, které čelí ztrátám až 40 % ze svých vkladů kvůli finanční pomoci zemi od EU a snaze stabilizovat kyperský bankovní systém, zvažují právní kroky, aby vykompenzovaly své ztráty. Partner advokátní kanceláře Goltsblat BLP Andrey Goltsblat řekl, že proces nebude snadný, neboť se jedná o komplikovaný soudní případ, který klasifikuje jako vyvlastnění. Toto tvrzení by se mohlo stát základem pro žalobu na Kypr nebo na jednotlivé kyperské banky. Pokud Kypr podle Goltsblata nechá 2 největší banky zlikvidovat bez přijetí zákona o zdanění vkladů, nebude pak možné podniknout jakékoliv právní kroky. Spoluzakladatel kyperské advokátní kanceláře Keane Vgenopoulou & Associates LLC Thomas Keane řekl, že žalobce by mohl argumentovat u kyperského soudu nebo Evropského soudu omezením volného pohybu kapitálu, čímž došlo k porušení práva EU.

Martina Laláková

Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku

Martina Laláková — Tue, 26 Mar 2013 10:23:03 +0000

Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.

Martina Laláková

Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF

Martina Laláková — Sun, 24 Mar 2013 11:39:27 +0000

Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.

Martina Laláková

Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům

Martina Laláková — Fri, 22 Mar 2013 05:17:55 +0000

Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.

Martina Laláková

Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr

Martina Laláková — Tue, 19 Mar 2013 11:50:57 +0000

Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.

Martina Laláková

Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří

Martina Laláková — Mon, 18 Mar 2013 11:33:07 +0000

Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.

Martina Laláková

EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr

Martina Laláková — Sun, 17 Mar 2013 21:25:44 +0000

Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.

Martina Laláková

Slovensko podpoří Kypr výměnou za informace o kyperských firmách

Blanka Libichova — Sat, 16 Mar 2013 15:05:54 +0000

Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.

Blanka Libichova

Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru

Martina Laláková — Sat, 16 Mar 2013 10:23:35 +0000

Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.

Martina Laláková

Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi

Soňa Prokopová — Sat, 09 Mar 2013 12:44:51 +0000

Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.

Soňa Prokopová

Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr

Martina Laláková — Tue, 05 Mar 2013 21:23:17 +0000

Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.

Martina Laláková

Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU

Soňa Prokopová — Tue, 26 Feb 2013 13:13:47 +0000

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.

Soňa Prokopová

Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU

Martina Laláková — Tue, 26 Feb 2013 10:03:25 +0000

Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.

Martina Laláková

Dluhová krize Kypru a Itálie znepokojuje šéfa záchranného fondu

Blanka Libichova — Sat, 23 Feb 2013 11:27:55 +0000

„Kyperské banky mají významné filiálky v Řecku. A finanční trhy sledují Kypr velmi pozorně. V případě problémů hrozí nebezpečí rozšíření krize,“ řekl šéf záchranného fondu eurozony (ESM) Klaus Regling. Další vývoj se bude odvíjet i od výsledků italských parlamentních voleb, které se konají o víkendu, především pokud by Itálie již dále nepokračovala v reformách. Dluhová krize některých států by mohla podle něj představovat riziko pro celou eurozónu.

Blanka Libichova

Kypr se dostal do ekonomických problémů

Martina Laláková — Thu, 31 Jan 2013 07:04:02 +0000

Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.

Martina Laláková

Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU

Veronika Řezáčová — Mon, 17 Dec 2012 12:19:37 +0000

Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.

Veronika Řezáčová

Kypr přislíbil podporu Srbska na cestě do EU

Labinot Hajdari — Fri, 13 Jul 2012 09:10:26 +0000

Kyperská ministryně zahraničních věcí Erato Kozakou-Marcoulli uvedla, že její země podporuje pokrok Srbska ve věci členství v Evropské unii, které Kypr v nynější době předsedá. Ministryně dále uvedla, že Kypr bude společně se srbskou vládou a orgány EU pracovat na propagaci budoucnosti Srbska v EU, přičemž zopakovala postoj Kypru ohledně uznání nezávislosti Kosova, jenž zůstal nadále nezměněn. Kypr, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko jsou jedinými státy EU, které nadále neuznaly nezávislost této bývalé srbské provincie.

Labinot Hajdari