Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.

Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.

Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.

V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.

Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.

Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.

Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.

Politická situace, která je v současné době k vidění v České republice, zde není poprvé. Sesazení vlády premiéra Petra Nečase a pokusy o sestavení nové úřednické vlády Česká republika již několikrát zažila. Pokud bude úřednické vládě Jiřího Rusnoka vyjádřena důvěra, půjde již o třetí úřednickou vládu v historii České republiky.

V roce 2009 úřednická vláda Jana Fischera nahradila vládu Mirka Topolánka, jíž byla vyslovena nedůvěra. Česká ústava nestanovuje povinnost mít po „svržení vlády“ alternativní plán. Jinými slovy ti, kteří stojí za vyjádřením nedůvěry vládě, nemusí mít připravené řešení politické krize. Těmto situacím předchází tzv. konstruktivní vyjádření nedůvěry, které je zakotveno v některých zemích. Čtěte dále ->