Gazprom – PressEXPRESS.eu

Dodávky plynu z Ruska byly během července navýšeny

Pavlína Čurdová — Fri, 02 Aug 2013 05:18:30 +0000

I přes snahu evropských států snížit svou závislost na ruských dodávkách plynu, se během července zvýšily až o 1/3. Ruská společnost Gazprom, která má monopol na export ruského plynu, do Evropy poslala 470 milionů metrů krychlových (m³) denně, což je pětileté maximum. Gazprom, který disponuje světově největšími zásobami zemního plynu, představuje stále předního dodavatele plynu do střední a východní Evropy. Podle plánů společnosti si chce své výsadní postavení v Evropě i nadále udržet. Gazprom plánuje zvýšit dodávky plynu do Evropy až na 152 miliard m³ (loni 139 miliard m³). Postavení Gazpromu není ale neohrožené. V Evropě se zvyšuje konkurenční tlak obzvláště z nových břidlicových ložisek. Gazprom proto reaguje snižováním cen svých dodávek do Evropy o 5-8 % za 1000 m^3.

Pavlína Čurdová

Expanze ruských energetických společností na Dálný východ nebude úplně podle jejich představ

Pavlína Čurdová — Sun, 28 Jul 2013 16:13:07 +0000

Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.

Pavlína Čurdová

Opětovné neshody mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem ohrožují zimní dodávky plynu do Evropy

Pavlína Čurdová — Tue, 02 Jul 2013 14:40:47 +0000

Ruský státní podnik Gazprom upozornil, že v podzemních zásobnicích v západní Ukrajině nejsou dostatečné zásoby plynu na pokrytí stabilních zimních dodávek do evropských států. Je nutné nashromáždit během léta 19 miliard m³plynu, v současnosti je ale v ukrajinských zásobních kapacitách pouze 7,5 miliard m³. Ukrajinská strana uvedla, že vytvoří zásobu pouze mezi 14 a 16 miliardy m³, což je o 5 až 7 miliard méně než v loňském roce, kdy zásoby plynu dosahovaly 21 miliard m³. Ukrajinská strana odmítá nadále vytvářet pojistku pro stabilní dodávky do Evropy, jelikož podle ní nese zodpovědnost ruský Gazprom. Ruská společnost tvrzení odmítá s ohledem na negativní zkušenosti z minulosti. Naftohaz se snaží dohodnout s německou společností RWE, která by mohla zajistit doplnění zásobníků, nicméně RWE a Gazprom mají dlouhodobě negativní vztahy kvůli neshodám ohledně cen plynu. Podle odborníků by zásoby ve výši 14 až 16 miliard m³ stačily pouze na mírnou zimu.

Pavlína Čurdová

Rosněft chystá převzetí ruské plynárenské firmy Itera

Martin Pejřimovský — Wed, 29 May 2013 12:42:34 +0000

Finanční náklady této transakce se odhadují na 3 miliardy USD. Polostátní Rosněft v současnosti kontroluje 51 % akcií této společnosti. Nadpoloviční podíl získal Rosněft minulý rok poté, co byl ředitelem jmenován Igor Sechin, blízký spolupracovník Vladimira Putina. Itera se specializuje na distribuci zemního plynu. Motivem jejího převzetí je snaha konkurovat dalšímu z ruských státních energetických podniků, Gazpromu. Dlouhodobým cílem Rosněftu je do roku 2020 zvýšit produkci zemního plynu o 150 %.

Martin Pejřimovský

Kyrgyzstán odsouhlasil prodej státní energetické firmy ruskému Gazpromu

Martin Pejřimovský — Mon, 27 May 2013 07:26:08 +0000

Kyrgyzskou státní energetickou firmu Kyrgyzgas v současnosti tíží dluhy přesahující 38 milionů USD. Ruské polostátní společnosti Gazprom proto bude odprodána za symbolický 1 dolar. Tento krok Gazpromu otevře cestu k nalezištím zemního plynu Mailuu-Suu-IV a Kugart, které se nacházejí v jižním Kyrgyzstánu. Ty v současnosti nejsou využívány, jelikož chyběly finance na rozvoj potřebné infrastruktury. Středoasijská republika tak musela veškerou svou spotřebu pokrývat z importovaných zdrojů, které pocházely hlavně z Kazachstánu a Uzbekistánu. Součástí dohody s Gazpromem je slib, že tato společnost investuje do rozvoje kyrgyzské energetické infrastruktury 640 milionů USD během následujících 5 let.

Martin Pejřimovský

Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu

Martin Pejřimovský — Sun, 05 May 2013 10:59:28 +0000

Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.

Martin Pejřimovský

Japonsko s Ruskem otevírají novou dimenzi svých bilaterálních vztahů

Pavel Lopušník — Mon, 29 Apr 2013 08:23:25 +0000

Japonsko s Ruskem znovu otevírají rozhovory o vzájemné teritoriální podpoře, které vyústily v podepsání mírové smlouvy, k němuž došlo v sobotu. Japonský premiér Shinzo Abe při této příležitosti navštívil Moskvu. Japonsko také od Ruska očekává podporu svého návrhu výstavby potrubí propojující bohatá ložiska plynu ve východní Sibiři a plány na výstavbu vladivostockého plynového střediska v hodnotě investice 38 miliard USD s pomocí Gazpromu, jak potvrdil agentuře Reuters Hiroshige Seko, zástupce tajemníka japonského premiéra. Japonsko je v současnosti největším vývozcem zkapalněného přírodního plynu a může Rusku poskytnout nejenom finanční prostředky, ale také nové technologie.

Pavel Lopušník

Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG

Martin Pejřimovský — Tue, 16 Apr 2013 07:18:19 +0000

Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.

Martin Pejřimovský

Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD

Martin Pejřimovský — Sun, 14 Apr 2013 07:41:20 +0000

Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.

Martin Pejřimovský

Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr

Martina Laláková — Tue, 19 Mar 2013 11:50:57 +0000

Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr. Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.

Martina Laláková

Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu

Martin Pejřimovský — Mon, 18 Mar 2013 07:49:46 +0000

Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.

Martin Pejřimovský

Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu

Martin Pejřimovský — Wed, 13 Mar 2013 05:11:36 +0000

Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.

Martin Pejřimovský

Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu

Martin Pejřimovský — Tue, 05 Mar 2013 08:30:26 +0000

Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.

Martin Pejřimovský

Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy

Martin Pejřimovský — Sat, 02 Mar 2013 09:21:17 +0000

S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.

Martin Pejřimovský

Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě

Martin Pejřimovský — Tue, 26 Feb 2013 09:17:57 +0000

Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.

Martin Pejřimovský

Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu

Martin Pejřimovský — Sun, 10 Feb 2013 15:09:22 +0000

Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.

Martin Pejřimovský