arabské jaro – PressEXPRESS.eu

Jak začalo Arabské jaro?

Barbora Sedlářová — Wed, 10 Jul 2013 15:18:05 +0000

Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo?

Protesty v Maroku. Autorem snímku je Magharebia.

Arabské jaro svrhlo řadu dlouholetých vládců napříč arabským světem. V přímém přenosu mohli sledovat obyvatelé celé zeměkoule pád prezidentů Husní Mubaraka v Egyptě, Ali Saleha v Jemenu, Muammara Kaddafího v Libyi, Ben Ali v Tunisku. V Sýrii vedlo Arabské jaro k občanské válce, jejíž konec je stále v nedohlednu. Jinde stačily částečné reformy. Jordánský král Abdullah II předal určité pravomoci, v Alžírsku skončil výjimečný stav, v Bahrajnu zase propustili politické vězně. Kde, kdy a proč začalo Arabské jaro? Na odpověď na otázku, jestli přineslo demokracii, jako to bylo při pádu východního bloku v Evropě na konci 80. let, si budeme muset počkat. Čtěte dále –>

Barbora Sedlářová

Tunisko je podle francouzského prezidenta Hollanda poslední šancí arabského jara

Zuzana Lánová — Mon, 08 Jul 2013 14:36:21 +0000

Francouzský prezident François Hollande uskutečnil během uplynulého víkendu státní návštěvu Tuniska, v rámci které se setkal s nejvyššími představiteli země a politických stran. Ve stínu vývoje v sousedním Egyptě bylo nejostřeji sledováno jednání s tuniským premiérem Alim Larayedhem, členem islamistického hnutí Ennahda. V průběhu jednání, proti kterému se ostře stavěla část opozice, vyslovil prezident Holland svou podporu dosavadním demokratizačním snahám a především i svou víru v harmonizaci tradic islámu a demokracie. Zároveň označil Tunisko jako „poslední šanci pro úspěch původních cílů Arabského jara“. Francie by pak podle výsledků jednání měla v procesu hrát především roli prvního ekonomického partnera státu, jehož ekonomika, částečně závislá i na příjmech z turismu, je trvale postižena politickou nestabilitou země.

Zuzana Lánová

Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim

Barbora Sedlářová — Sat, 13 Apr 2013 14:04:04 +0000

Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.

Barbora Sedlářová

Prezident Francois Hollande pochválil marockou vládu za první kroky k demokracii

Soňa Prokopová — Tue, 09 Apr 2013 13:59:03 +0000

Francouzský prezident Francois Hollande v rámci své 2 denní oficiální návštěvy Maroka ve čtvrtek vystoupil před marockým parlamentem v Rabatu s pochvalou vůči vládě krále Mohammeda VI., která dle jeho slov započala kroky vedoucí k demokracii. Severoafrické království prezident Hollande označil za „říši stability vedoucí k prosperitě“ a Maročany ujistil, že „Francie Maroku důvěřuje a je její povinnosti mu pomoci“. Následně se zmínil o nové ústavě, která v souvislosti s Arabským jarem zachovala toleranci a uznává rozmanitost názorů napříč celou společností. Marockému králi Mohammedu VI. poděkoval za podporu při francouzské operaci v Mali.

Soňa Prokopová

Egyptská policie s pomocí Interpolu zatkla 3 členy blízké bývalému vůdci Kaddafimu

Soňa Prokopová — Wed, 20 Mar 2013 18:01:42 +0000

V Káhiře došlo k zatčení 3 osob, které patřily k rodině či blízkým spolupracovníkům bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafího. Mezi zatčenými je bratranec a poradce zesnulého vůdce Ahmed Kaddaf-Al Dam, tehdejší libyjský velvyslanec v Egyptě Ali Maria a Mohammed Ibrahim, bratr bývalého ministra informací Moussy Ibrahima. Státní zastupitelství v Káhiře rozhodlo o jejich vzetí do vazby po dobu 30 dní. Všichni jmenovaní jsou obviněni z kolaborace s minulým režimem, účasti na zločinech a podílení se na zásahu proti demonstrantům v počátcích Arabského jara v roce 2011.

Soňa Prokopová

Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti

Soňa Prokopová — Mon, 18 Feb 2013 15:44:28 +0000

Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.

Soňa Prokopová

Nepokoje v Bahrajnu označují výročí Arabského jara

Marek Skupa — Thu, 14 Feb 2013 05:18:47 +0000

Bahrajnská policie použila slzný plyn k potlačení demonstrantů, kteří se snažili dostat k Perlovému náměstí, symbolu začátku proreformních a demokracii požadujících nepokojů vypuknuvších před dvěma lety. Demonstranti vykřikovali hesla jako „pryč se zkorumpovanou vládou“ a „chceme Khalifovu rezignaci“. Princ Khalifa bin Salman je bahrajnský premiér a strýc současného krále, který ve funkci je již přes 40 let. Protest byl svolán Koalicí 14. února, což je opoziční skupina převážně mladých lidí. V Bahrajnu probíhají protesty již několik dní, všechny se vztahují k blížícímu se dvouletému výročí nepokojů, které začaly právě 14. února 2011 na Perlovém náměstí v Manamě.

Marek Skupa

Střety v Jemenu si vyžádaly dvě oběti

Marek Skupa — Wed, 13 Feb 2013 09:23:13 +0000

Dvě osoby byly usmrceny v Jemenu během protestů, které se konají dva roky poté, co začínající nepokoje Arabského jara donutily odejít z úřadu tehdejšího jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha. Podle jemenských úřadů si 2 oběti vyžádaly střety mezi separatisty a islamisty ve městě Aceh na jihu Jemenu. Demonstrace proběhly i v hlavním městě Sanaa, obešly se však bez nepokojů. Jemenský exprezident Saleh předal po nátlaku demonstrantů v listopadu 2011 úřad svému zástupci Abdrabbuh Mansour Hadimu, který přislíbil opozici zahájení národního dialogu a nové volby na rok 2014. Nepokoje avšak zejména na jihu země dále trvají.

Marek Skupa

Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta

Marek Skupa — Mon, 04 Feb 2013 05:17:32 +0000

Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.

Marek Skupa

V Bahrajnu propukly protesty

Marek Skupa — Sat, 26 Jan 2013 07:16:20 +0000

Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.

Marek Skupa

V Jordánu skončily parlamentní volby

Marek Skupa — Fri, 25 Jan 2013 08:40:31 +0000

Počáteční výsledky naznačují úspěch provládních sil. Účast ve volbách byla podle volební komise 56,6 %, volby nicméně bojkotovala opozice, která již upozornila na údajné volební podvody. Hlavní stranou opozice je Islámská akční fronta (IAF), politická odnož Muslimského bratrstva. IAF bojkotovala volby mimo jiné i kvůli údajně diskriminačnímu volebnímu zákonu, který znevýhodňuje velká města, kde má práve opozice hlavní základnu. Zákon naopak zvýhodňuje ženy beduínských kmenů a umožňuje hlasovat členům bezpečnostních složek, čímž získávají na vlivu podporovatelé jordánského krále Abdullaha II. V posledních 2 letech zahájil král Abdullah II. v zemi řadu reforem, které mají předejít nepokojům, jaké zasáhly ostatní arabské země. Opozice bojkotovala volby také proto, že míra dosavadních reforem jí připadá nedostačující.

Marek Skupa

Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou

Marek Skupa — Wed, 23 Jan 2013 05:34:17 +0000

Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.

Marek Skupa

Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii

Soňa Prokopová — Sat, 05 Jan 2013 14:23:58 +0000

Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.

Soňa Prokopová