NATO – PressEXPRESS.eu

Sebevražední útočníci napadli budovu NATO, zemřelo 10 lidí

Klára Zelenková — Tue, 02 Jul 2013 07:25:41 +0000

V pondělí zemřelo během bombového útoku na komplex budov NATO v afghánském Kábulu 10 lidí. Za útokem stojí militantní hnutí Taliban, které se k činu přihlásilo. Mezi zabitými jsou 2 civilisté, 4 strážci objektu a všichni 4 militantní útočníci. Při podobném útoku v minulém týdnu na prezidentský palác a kancelář americké rozvědky CIA zemřelo 8 lidí. Již 12 let bojuje Taliban proti jednotkám NATO a Spojeným státům americkým. Od března se jedná již o 7 útok Talibanu v Kábulu.

Klára Zelenková

Taliban zaútočil na americkou základnu v Afghánistánu navzdory oznámení o jednání

Klára Zelenková — Wed, 19 Jun 2013 12:41:44 +0000

Při útoku, který se odehrál jen pár hodin poté, co USA oznámily přímé jednání s Talibanem, zemřeli 4 američtí vojáci. Mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid potvrdil, že skupina stojí za útokem na leteckou základnu Bagram, která leží nedaleko hlavního města Kabulu. Jednou z podmínek pro jednání, která mají začít ve čtvrtek v Kataru, bylo, že se Taliban musí vzdát jakéhokoliv násilí. Přitom plánované rozhovory označil prezident Barack Obama za „významný krok kupředu“. Jednání se mají uskutečnit v Kataru, kde Taliban otevřel svou první oficiální zahraniční pobočku. V úterý NATO předalo odpovědnost nad bezpečností země afghánským silám, mezinárodní jednotky mají Afghánistán opustit na konci roku 2014. Nicméně víra v domácí politiky a bezpečnostní síly je v Afghánistánu velmi nízká.

Klára Zelenková

NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye

Barbora Sedlářová — Tue, 04 Jun 2013 16:17:16 +0000

Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.

Barbora Sedlářová

Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO

Kateřina Šafářová — Tue, 04 Jun 2013 07:15:04 +0000

Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.

Kateřina Šafářová

Česká armáda přistupuje k úsporám, o práci by mělo přijít na 1 500 lidí

Klára Zelenková — Thu, 09 May 2013 08:59:05 +0000

Profesionální armáda v České republice bude od července o 1 500 lidí menší, o práci přijdou především civilní zaměstnanci, třetina z 1 500 propuštěných se bude týkat vojáků, včetně důstojníků. Podle ministerstva obrany by se mělo ušetřit na 700 milionů korun. Dvě velká velitelství v Olomouci a Staré Boleslavi v rámci úspor zaniknou. Ve Staré Boleslavi vznikne Ředitelství vojenské logistické agentury, která bude o 50 zaměstnanců menší. V Olomouci má být propuštěno 450 až 500 zaměstnanců. Namísto velitelství v Olomouci a Mladé Boleslavi vzniknou dvě menší v Praze – Velitelství pozemních sil a Velitelství vzdušných sil, každý po 50 vojácích. Sníží se rovněž počet zaměstnanců na samotném ministerstvu obrany. Rozpočet ministerstva se dlouhodobě snižuje, Česká republika neplní dohodu NATO, která zavazuje k poskytování 2 % HDP na obranu. Jde o druhé největší propouštění v armádě v historii země.

Klára Zelenková

Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU

Martina Laláková — Mon, 15 Apr 2013 15:35:22 +0000

Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.

Martina Laláková

NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem

Veronika Řezáčová — Wed, 27 Mar 2013 18:53:38 +0000

Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.

Veronika Řezáčová

Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku

Klára Zelenková — Tue, 26 Mar 2013 19:17:20 +0000

Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.

Klára Zelenková

Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“

Soňa Prokopová — Sat, 23 Mar 2013 16:24:59 +0000

Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.

Soňa Prokopová

USA zrušily závěrečnou fázi protiraketové obrany kvůli námitkám Ruska

Martina Laláková — Sun, 17 Mar 2013 17:02:37 +0000

Americký ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že USA zrušily závěrečnou fázi evropského systému protiraketové obrany kvůli silnému odporu Ruska, podle něhož se jedná o hlavní překážku ve spolupráci týkající se snížení jaderných zbraní. Američtí úředníci ve Washingtonu věří, že ve skutečnost jde o obecnější politické a strategické námitky proti rozšiřování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Modernizované štíty proti raketám středně dlouhého doletu měly být rozmístěny v Polsku na ochranu proti potenciální hrozbě z Blízkého východu. Úsilí o přeorganizovat protiraketový program vyvolalo ostrou kritiku v Polsku. Ministr obrany Hagel zdůraznil, že stále pokračuje silný závazek USA k protiraketové obraně NATO.

Martina Laláková

Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí

Denisa Novotná — Thu, 14 Mar 2013 16:39:48 +0000

Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.

Denisa Novotná

Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků

Denisa Novotná — Tue, 12 Mar 2013 15:20:43 +0000

V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.

Denisa Novotná

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády

Martin Pejřimovský — Thu, 28 Feb 2013 07:42:54 +0000

Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.

Martin Pejřimovský

Afghánistán zažil další sebevražedné útoky

Soňa Prokopová — Sun, 24 Feb 2013 16:57:57 +0000

V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.

Soňa Prokopová

Americký generál John Allen se nestane velitelem vojsk v Evropě

Denisa Novotná — Wed, 20 Feb 2013 10:39:57 +0000

Americký generál a bývalý velitel mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu John Allen se nakonec nestane vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, jak se předpokládalo. Generál Allen chce odejít do důchodu, především kvůli zdravotním problémům své manželky. Prezident Obama jeho přání ukončit kariéru plně respektuje a uvedl, že si velmi cení práce generála Allena a že ho považuje za skutečného patriota. V čele mise ISAF byl generál John Allen vystřídán generálem Josephem Dunfordem před několika dny. Generál Dunford by měl být posledním velitelem vojsk NATO v Afghánistánu.

Denisa Novotná

Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO

Veronika Řezáčová — Wed, 13 Feb 2013 08:13:32 +0000

Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.

Veronika Řezáčová

Joseph Dunford se stal novým velitelem mise ISAF

Denisa Novotná — Sun, 10 Feb 2013 14:11:12 +0000

Generál John Allen, který se pravděpodobně stane vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě, byl vystřídán na postu velitele afghánské mise ISAF generálem Josephem Dunfordem. Odcházející velitel mezinárodních sil v Afghánistánu Allen uvedl, že NATO je na cestě k vítězství. Generál Dunford by měl být posledním velitelem mise, který bude dohlížet na stažení většiny zahraničních vojsk z Afghánistánu. K předání velení došlo v neděli během ceremoniálu na velitelství ISAF v Kábulu.

Denisa Novotná

Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO

Veronika Řezáčová — Sat, 09 Feb 2013 18:18:25 +0000

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.

Veronika Řezáčová

Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž

Denisa Novotná — Sat, 09 Feb 2013 15:10:19 +0000

Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty, které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.

Denisa Novotná

Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali

Veronika Řezáčová — Wed, 06 Feb 2013 22:50:15 +0000

Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.

Veronika Řezáčová

Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace

Martina Laláková — Tue, 05 Feb 2013 19:30:13 +0000

Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.

Martina Laláková

Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi

Veronika Řezáčová — Sun, 20 Jan 2013 11:22:45 +0000

Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.

Veronika Řezáčová

Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu

Soňa Prokopová — Sat, 19 Jan 2013 16:27:32 +0000

„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.

Soňa Prokopová

Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu

Veronika Řezáčová — Wed, 16 Jan 2013 13:12:04 +0000

Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.

Veronika Řezáčová

Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům

Marek Skupa — Fri, 11 Jan 2013 10:27:02 +0000

Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.

Marek Skupa

Africká unie požaduje účast NATO v Mali

Kristýna Čepeláková — Wed, 09 Jan 2013 18:51:27 +0000

Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.

Kristýna Čepeláková

V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti

Veronika Řezáčová — Mon, 07 Jan 2013 12:14:37 +0000

Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.

Veronika Řezáčová

NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku

Marek Skupa — Sun, 06 Jan 2013 08:24:47 +0000

NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.

Marek Skupa

Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku

Marek Skupa — Sun, 16 Dec 2012 08:02:47 +0000

USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.

Marek Skupa

Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali

Soňa Prokopová — Sat, 15 Dec 2012 14:04:18 +0000

Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.

Soňa Prokopová

Severní Korea uskutečnila odpálení rakety

Kristýna Čepeláková — Wed, 12 Dec 2012 17:50:40 +0000

Po odpálení rakety dlouhého doletu Severní Koreou se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Jižní Korea i Japonsko okamžitě svolaly mimořádná jednání bezpečnostních rad a ještě na dnešní den je svoláno zasedání Rady bezpečnosti OSN. Start rakety byl nečekaný, snímky z posledních dní naznačovaly, že se technici u odpalovací rampy potýkají s problémy a projekt bude muset být odložen. Jako první o vyslání rakety informovala jihokorejská média. Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) uvedlo, že jeho systém start rakety zaznamenal. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon důrazně odsoudil odpálení rakety a obává se, že odpálení rakety může mít negativní dopad na mír a bezpečnost v regionu.

Kristýna Čepeláková

Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni

Soňa Prokopová — Mon, 10 Dec 2012 19:54:46 +0000

Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.

Soňa Prokopová

Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović

Veronika Svobodová — Wed, 05 Dec 2012 19:33:50 +0000

Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.

Veronika Svobodová