Arménie – PressEXPRESS.eu

Gruzie jedná o zmírnění trestů za ilegální vstup do odštěpeneckých regionů

Martin Pejřimovský — Sat, 04 May 2013 07:56:49 +0000

Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.

Martin Pejřimovský

Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín

Blanka Libichova — Tue, 26 Feb 2013 07:16:02 +0000

Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.

Blanka Libichova

Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku

Martin Pejřimovský — Thu, 21 Feb 2013 09:51:14 +0000

Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.

Martin Pejřimovský

Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali

Martin Pejřimovský — Tue, 19 Feb 2013 08:23:49 +0000

Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.

Martin Pejřimovský

Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post

Martin Pejřimovský — Mon, 18 Feb 2013 07:37:10 +0000

Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.

Martin Pejřimovský

Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán

Jan Beneš — Fri, 07 Sep 2012 17:20:52 +0000

Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.

Jan Beneš

Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz

Jan Beneš — Thu, 06 Sep 2012 18:15:13 +0000

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.

Jan Beneš

V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby

Dominika Wygrysová — Thu, 19 Jul 2012 09:59:56 +0000

Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.

Dominika Wygrysová

Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Anastázie Jegorová — Thu, 28 Jun 2012 21:31:13 +0000

Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Anastázie Jegorová

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují v porušení příměří v Náhorním Karabachu

Anastázie Jegorová — Mon, 11 Jun 2012 09:32:06 +0000

Na konci minulého týdne došlo na hranicích sporného území Náhorního Karabachu, který na počátku devadesátých let vyhlásil nezávislost, k několika ozbrojeným incidentům. V noci na pátek informovala ázerbájdžánská média o tom, že ozbrojené síly Arménie porušily příměří a že na hranicích probíhají „rozsáhlé boje“. Podle ministerstva obrany Ázerbájdžánu je situace v této oblasti stále napjatá. Prezident Arménie Serzh Sargsyan ve svém komentáři ke zdejší situaci uvedl, že se muselo jednat buď o provokaci ze strany ázerbájdžánského vedení, které v tomto případě musí nést zodpovědnost za porušení mezinárodních závazků, nebo působily ozbrojené síly Ázerbájdžánu nekontrolovaně – jakoukoliv iniciativu ze strany Arménie tedy prezident vyloučil.

Anastázie Jegorová

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko

Jan Beneš — Sat, 26 May 2012 20:18:00 +0000

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.

Jan Beneš

V Arménii proběhly parlamentní volby, volební účast dosáhla 62%

Anastázie Jegorová — Sun, 06 May 2012 21:24:04 +0000

V Arménii dnes proběhly volby do národního parlamentu, zúčastnilo se jich devět politických stran. Podle aktuálních předběžných výsledků ve volbách s 63,3 procenty hlasů vede vládnoucí Republikánská strana Arménie (RPA), následuje ji strana Prosperující Arménie s 19,4 procenty hlasů.

Anastázie Jegorová

V neděli proběhnou parlamentní volby v Arménii

Dominika Wygrysová — Sat, 05 May 2012 11:34:12 +0000

Dle některých analytiků by měly tyto volby mít silný dopad na další směřování země, neboť vláda přislíbila, že tyto volby budou „nejčistšími“, jaké se kdy v zemi konaly. Lze tak chápat, že výsledek bude důležitým předpokladem pro další podporu Západu této zemi. Většina dosud konaných voleb v zemi totiž sklidila mezinárodní kritiku. Dle analytiků je osud současné koaliční vlády v čele s Tigranem Sargsyanem, členem vládnoucí Arménské republikánské strany (RPA), nejasný. Druhý největší člen koalice, Prosperující Arménie, by nyní mohla přilákat voliče z RPA, strany, která v současné době drží většinu v parlamentu a je schopna přijímat zákony sama. Třetí koaliční strana, Země zákona, by dle některých odhadů ve volbách nemusela získat potřebných 5% hlasů pro vstup do parlamentu.

Dominika Wygrysová

EU přidělila 10 milionů eur na podporu malých podniků ve východních partnerských státech

Labinot Hajdari — Fri, 27 Apr 2012 06:27:16 +0000

Evropská unie vyčlenila 10 milionů eur na podporu malých podniků v Ázerbájdžánu, Ukrajině, Arménii, Gruzii, Bělorusku a Moldávii a na podporu více než 600 projektů v rámci programu Business administration service (BAS). Program BAS podporuje kýžené změny v potenciálně životaschopných mikro, malých a středních podnicích.

Labinot Hajdari

Arménský prezident se setkal s finským ministrem zahraničních věcí

Labinot Hajdari — Thu, 05 Apr 2012 12:06:35 +0000

Prezident Serzh Sargsyan se setkal s ministrem zahraničních věcí Finska Erkki Tuomiojou. Během bilaterálního jednání prezident uvedl, že Arménie klade důraz na rozvoj spolupráce se skandinávskými zeměmi, zejména pak s Finskem. Sargsyan dále ocenil zájem a úsilí Finska při vytváření stability a míru v jižním Kavkaze. Obě strany jednaly o regionálních a mezinárodních otázkách. Tuomioja dále poukázal na dynamický se rozvíjející vztah mezi oběma státy.

Labinot Hajdari

Arménie a Ukrajina prohlubují bilaterální obchodní a hospodářské vazby

Dominika Wygrysová — Fri, 16 Mar 2012 16:50:34 +0000

Na Ukrajině a v Arménii vzniknou kanceláře obchodních zástupců, neboť arménský náměstek ministra zahraničních věcí Shavarsh Kocharyan uvedl v průběhu čtvrtečního jednání vlády, že Arménie a Ukrajina podepíší dohodu o vzájemném zavedení obchodního zastoupení. Dohoda je zaměřena na prohloubení obchodních a hospodářských vztahů mezi státy, aktivaci obchodních iniciativ a rozšiřování hospodářské spolupráce. Arménské ministerstvo hospodářství uvedlo, že dohoda bude prospěšná pro celou zemi.

Dominika Wygrysová

Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem

Jan Beneš — Tue, 06 Mar 2012 22:11:27 +0000

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.

Jan Beneš

V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali

Anastázie Jegorová — Mon, 27 Feb 2012 14:05:31 +0000

Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.

Anastázie Jegorová

Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá

Gülçin Ayça Körmen — Tue, 14 Feb 2012 08:55:27 +0000

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.

Gülçin Ayça Körmen

Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“

Gülçin Ayça Körmen — Wed, 25 Jan 2012 10:28:44 +0000

Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.

Gülçin Ayça Körmen

Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán

Dominika Wygrysová — Tue, 24 Jan 2012 19:15:46 +0000

Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.

Dominika Wygrysová

Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu

Dominika Wygrysová — Tue, 24 Jan 2012 12:59:40 +0000

Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.

Dominika Wygrysová

Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický

Dominika Wygrysová — Tue, 24 Jan 2012 12:23:31 +0000

Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.

Dominika Wygrysová

Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy

Dominika Wygrysová — Tue, 24 Jan 2012 11:40:08 +0000

Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.

Dominika Wygrysová

Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy

Labinot Hajdari — Mon, 23 Jan 2012 14:57:47 +0000

V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.

Labinot Hajdari

Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu

Anastázie Jegorová — Sun, 22 Jan 2012 14:16:23 +0000

V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.

Anastázie Jegorová

Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě

Dominika Wygrysová — Sat, 21 Jan 2012 12:26:25 +0000

Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.

Dominika Wygrysová

Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě

Dominika Wygrysová — Fri, 20 Jan 2012 15:32:33 +0000

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.

Dominika Wygrysová

Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“

Labinot Hajdari — Wed, 18 Jan 2012 13:58:26 +0000

Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.

Labinot Hajdari

Bulharský parlament zamítl uznání arménské genocidy

Labinot Hajdari — Fri, 13 Jan 2012 18:23:15 +0000

Bulharský parlament již po páté nepodpořil pokus krajně pravicové strany Ataka, aby Bulharsko oficiálně uznalo genocidu Arménů v letech 1915 – 1922. Vůdce bulharské strany etnických Turků Hnutí za právo a svobodu se pak vyjádřil tak, že parlamentu nepřísluší rozhodovat o historických pravdách a nepravdách.

Labinot Hajdari

Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě

Dominika Wygrysová — Wed, 04 Jan 2012 14:56:38 +0000

Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.

Dominika Wygrysová

Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy

Dominika Wygrysová — Thu, 22 Dec 2011 13:55:09 +0000

Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.

Dominika Wygrysová

Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě

Marek Görges, jr. — Thu, 22 Dec 2011 10:17:12 +0000

Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.

Marek Görges, jr.