Pokračující studená válka mezi USA a Kubou

Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.

I po pádu železné opony sankce pokračují

Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.

Dalšími důsledky embarga jsou nemožnost Kuby používání dolaru v mezinárodních transakcích a je jí odepřen přístup do mezinárodních finančních organizací. Běžní obyvatelé USA nesmí cestovat na Kubu.

Přitom jde o nejdéle platné obchodní embargo v moderních světových dějinách. Kuba tvrdí, že ji ekonomicky poškozuje a že již mnoho let nemá žádné opodstatnění. V posledních letech sílí tlak ostatních států, které vyzývají USA, ať jej zruší. OSN vydala již 21 rezolucí požadujících konec embarga, při posledním hlasování v listopadu minulého roku zrušení podpořilo 188 ze 193 členských zemí. Embargo kritizoval i předchozí papež Benedikt XVI. Proti embargu v současnosti vystupuje dokonce i část demokratů v USA.

Přes odpor embargo i nadále platí

Zrušení embarga prosazoval i první americký prezident, který navštívil Kubu od roku 1928 James Carter, jenž stál v čele USA  letech 1977 až 1981. Svou návštěvu Kuby podnikl v roce 2002. Při té příležitosti vyzval americký Kongres ke zrušení obchodního embarga se slovy: „Nastal čas změnit vztahy mezi Kubou a USA. První krok je na Spojených státech jako mocnější z obou zemí. V první řadě doufám, že Kongres brzy povolí neomezenou možnost cestování mezi Spojenými státy a Kubou, prosadí otevřené obchodní vztahy a zruší embargo.“

Nicméně i na své návštěvě neopomenul kritiku porušování lidských práv na Kubě. „Kubánská ústava uznává svobodu projevu a shromažďování, ale další zákony tyto svobody upírají těm, kdo nesouhlasí s vládou.

Hrad "El Morro" v hlavním městě Kuby Havany.

Hrad „El Morro“ v hlavním městě Kuby Havany.

Nejčastěji udávané argumenty pro zrušení embarga jsou, že Kuba již nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost USA a že embargo nevede k pádu tamního režimu. Charakter embarga nekoresponduje s obecnými zájmy zahraniční politiky USA. Ze zrušení či zachování embarga se v Americe stalo vnitropolitické téma. USA udržují obchodní styky se zeměmi, jako jsou Čína nebo Vietnam, a embarga, které uvalily na státy jako Sýrie, Barma nebo Írán, nikdy nedosáhla takové intenzity jako americké embargo vůči Kubě.

Kuba jako jedna ze čtyř teroristických zemí

USA obviňuje Kubu z porušování lidských práv a podpory terorismu. Zároveň obvinění slouží i jako americké argumenty pro zachování obchodního embarga. USA vede Kubu v seznamu zemí podporujících terorismus. Na listu je země již od roku 1982 důsledkem podpory baskické separatistické skupiny ETA a bolivijské povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s Kubou je v  seznamu pouze Írán, Súdán a Sýrie. Zahrnutí Kuby jako zemi podporující terorismus pro ni znamená zákaz prodeje a vývozu zbraní a ekonomické sankce.

Kuba zůstává v „černé listině“  Interamerické komise pro lidská práva (CIDH) spolu s Hondurasem a Venezuelou. Především kvůli špatnému stavu svobody vyjadřování, chybějící nezávislosti soudnictví a nesnázím v cestování Kubánců z ostrova. Podle výroční zprávy CIDH bylo v roce 2012 zavražděno 26 lidí v souvislosti se svobodou projevu a několik dalších osob je nezvěstných.

Kuba také podle výroční zprávy Reportérů bez hranic (RSF) patřila v roce 2011 mezi 12 zemí s nejrozšířenější cenzurou internetu. Kromě Kuby byly v seznamu i Bahrajn, Barma, Bělorusko, Čína, Írán, Saúdská Arábie, Severní Korea, Sýrie, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam.Často bývá organizacemi pro ochranu lidských práv kritizováno, že na Kubě jsou političtí vězni. Jejich počet se odhaduje na několik desítek.

Přichází čas na zlepšení vztahů?

Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.

Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.

Od roku 2006 stojí v čele Kuby Raúl Castro, mladší bratr Fidela Castra. Ten v roce 2011 schválil rozsáhlé hospodářské reformy, které mají udržet u života panující socialismu a zvýšit efektivitu výroby v podnicích. V průběhu roku 2012 byly vyhlášeny 4 důležité reformy – migrační, daňová, reforma nezemědělských družstev a pozemková reforma. Jeho vláda také podporuje rozvoj soukromého sektoru. Na konci roku 2012 bylo registrováno téměř 400 000 licencí k soukromému podnikání pro 180 povolených oborů. Kuba prochází v posledních dvou letech rozsáhlými změnami.

Od ledna roku 2009 je prezidentem USA Barack Obama, který je v politice vůči Kubě smířlivější než jeho předchůdce George Bush mladší. George Bush v roce 2002 z postu tehdejšího prezidenta prohlásil, že „Fidel Castro je diktátor, utlačuje obyvatele, který by měl uspořádat svobodné volby, měl by osvobodit své vězně a měl by začít podporovat svobodné podnikání“. V reakci na lidská práva na Kubě řekl: „Kuba je místem, kde nejsou žádná.“ O 6 let později označil Kubu za „tropický gulag“.

Ústupky z obou stran

V červenci 2010 se kubánské státní orgány zavázaly propustit všech 52 zbývajících vězňů ze skupiny 75 politických vězňů, kteří byli uvězněni během masivního zákroku proti kubánskému disentu v březnu 2003. Poslední z nich byli propuštěni svobodu na konci března roku 2011. Kubánská vláda také na přelomu roku 2011 a 2012 propustila v rámci částečné amnestie zhruba 2900 vězňů při příležitosti návštěvy papeže Benedikta XVI, který na Kubu zavítal koncem března 2012.

Od ledna roku 2013 většina Kubánců nepotřebuje zvláštní povolení k opuštění státu nebo pozvání ze zahraničí a mohou vycestovat až na 24 měsíců bez ztráty státního občanství. Kubánská vláda v reakci na kritiku podmínek tamních věznic pocházející od organizací obhajující lidská práva v dubnu letošního roku zorganizovala pro domácí i zahraniční novináře návštěvu největší věznice na ostrově, Combinado del Este, a několika dalších.

V dubnu roku 2009 Barack Obama povolil neomezené cestování na Kubu kubánských emigrantů či Američanů s kubánským původem. Před změnou zákona mohli cestovat jen jednou do roka. Také povolil, aby Američané na Kubu posílali větší finanční částky, konkrétně 2000 USD ročně místo 1200 USD. V lednu 2011 Barack Obama povolil všem mezinárodním letištím vysílat pravidelné charterové lety na Kubu.

Americký prezident Barack Obama

Americký prezident Barack Obama

Je jisté, že politické ideologie převládající na Kubě a v USA se od sebe odlišují, což přináší odlišné pohledy na různé problémy a komplikuje nalezení souladu. Zároveň se však vztahy mezi oběma státy v posledních letech lepší, zejména díky reformám, kterými Kuba prochází, a také díky otevřenějšímu postoje Baracka Obamy. Je také pravděpodobné, že při sílícím odporu států a mezinárodních organizací vůči přetrvávajícímu obchodnímu embargu ze strany USA, brzy padne.

Kateřina Šafářová

Zdroje

Academia http://www.academia.edu/

Aktuálně http://aktualne.centrum.cz/

Amnesty International http://www.amnesty.cz/

BBC http://www.bbc.co.uk/

Business Info http://www.businessinfo.cz/

ČT24 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/

Dějiny a současnost http://dejinyasoucasnost.cz/

El Mundo http://www.elmundo.com/

E-Polis http://www.e-polis.cz/

Forum 2000 www.forum2000.cz/

iDNES.cz http://zpravy.idnes.cz/