Nikaragua si chce plnit svůj sen, postaví nový průplav

Nikaragua sní více než 100 let o konstrukci průplavu mezi Tichým a Atlantickým oceánem. Přání středoamerické země  se během následujících deseti letech může stát realitou. Stavbu kanálu potvrdil prezident Nikaragui Daniel Ortega, v polovině května. Náklady na jeho konstrukci jsou odhadovány na 30 až 40 miliard USD. Plán nicméně nepočítá se zapojením řeky San Juan, jež prochází v těsné blízkosti státních hranic s Kostarikou, která projekt dlouho odmítala

Neshody s Kolumbií a Kostarikou

Právě případné využití řeky San Juan pro průplav vzbuzovalo v Kostarice silné emoce. Kostarická vláda tvrdila, že kanál využívající řeku San Juan nemůže vzniknout bez jejího souhlasu, protože část jednoho jejího břehu řeky spadá pod správu Kostariky. Také argumentovala tím, že by stavební dílo u hranic mělo dopad na ekosystém Kostariky. Nikaragua obviňovala Kostariku ze snahy bojkotovat projekt. Vytyčením nové trasy kanálu se situace zklidnila.

Budova Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Autorem snímku je Vincent van Zeijst.

Budova Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Autorem snímku je Vincent van Zeijst.

Napjaté vztahy panují stále mezi Nikaraguou a Kolumbií. Odrážejí rozsudek Mezinárodního soudního dvoru (ICC) v Haagu, který 19. listopadu 2012 pozměnil hranice mořských teritorií mezi oběma státy. Nikaragua získala zhruba 75 000 km2 vod, které spravovala předtím Kolumbie, s čímž se Kolumbie těžce smiřuje. Podle některých kritiků v Kolumbii u soudu při určování hranic sehrály svou roli zájmy sponzorských zemí Nikaragujského průplavu a spekuluje se podjatosti jedné ze soudkyň.

Miliardový projekt má nalákat investory

Celková cena za konstrukci kanálu, postavení přístavů a vybudování ropovodů je odhadována na 30 až 40 miliard USD. Záměrem nikaragujské vlády je veřejno-soukromá správa průplavu, stát chce vlastnit 51 % akcií a 49 % přenechat zahraničním investorům. Kanál by měl být funkční za 10 let, přesné datum výstavby avšak není známo, v současnosti probíhá průzkum terénu a upřesňování detailů.

Nejpravděpodobnější trasa průplavu začíná v regionu na pobřeží Karibského moře Roca Caimán, dále průplav využije řeky Escondido a Mico, protne region Chontales, odkud bude pokračovat do Velkého jezera Cocibolca, které mají rozlohu víc než 8 000 km2, a poté se spojí v provincii Brito na jihu Nikaragui s Tichým oceánem.

Kdo bude obří projekt sponzorovat?

Stavbu by měla řídit čínská stavební společnost HK se sídlem v Hong Kongu, kterou v září 2012 schválila nikaragujská vláda. Kvůli rozsahu projektu avšak Nikaragua hledá investice i v jiných zemí. Zájem zapojit se vyjádřily Brazílie, Japonsko, Rusko, Severní Korea a Venezuela.

Prezident Nikaragui Daniel Ortega řekl, že by uvítal investice také ze strany USA. Je pravděpodobné, že se USA připojí, přestože to zatím nepotvrdily. Vztahy levicově orientované Nikaragui a USA nejsou zcela optimální, panuje mezi nimi jisté napětí.

Na začátku června se přidal k podpoře projektu Taiwan, jak potvrdila taiwanská velvyslankyně Ingrid Y. W. Hising. Podle ní by Taiwan mohl přispět finančními prostředky i technologiemi. „Máme vynikající stavební společnosti, jako například OECC (Overseas Engineering & Construction Corporation), která 30 let staví v Guatemale a dalších státech silnice, letiště, mosty a další stavby,“ řekla taiwanská velvyslankyně Ingrid Y. W. Hising. Taiwan je v současnosti nejdůležitějším obchodním partnerem Nikaragui v Asii, v roce 2012 obchodní výměna mezi oběma zeměmi dosáhla 98 milionů USD.

Co si od stavby nikaragujská vláda slibuje?

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Prezident Nikaragui Daniel Ortega prosazuje výstavbu průplavu. Autorem snímku je Roosewelt Pinheiro/ABr.

Zejména bohatství, zlepšení sociálních podmínek v zemi a získání větší významnosti na mezinárodním poli. „Projekt zrychlí růst nikaragujské ekonomiky a vytvoří spoustu pracovních míst. Jeho cílem není konkurovat Panamskému průplavu, chce Panamský průplav vhodně doplňovat,“ řekl Daniel Ortega.

Podle plánů by Nikaragujským kanálem mohly proplouvat i lodě delší než 400 metrů, které kvůli svým technickým parametrům nemohou využívat Panamský průplav. Maximální šířka lodí by pro průplav Nikaragujským kanálem měla být zhruba 60 metrů a jejich maximální ponor 22 metrů, zatímco pro Panamský průplav platí omezení šířky 50 metrů a ponoru 15 metrů.

Nikaragujský průplav nebude konkurencí Panamskému, tvrdí země

Nepovažujeme Nikaragujský kanál za hrozbu pro Panamský,“ řekl panamský ministr zahraničí Roberto Henríquez. „Projekt stavby Nikaragujského kanálů nás neznepokojuje, je dobré mít konkurenci. Všechny projekty rozvíjející infrastrukturu v regionu pomáhají zvýšit soutěživost a konkurenceschopnost mezi jednotlivými zeměmi, vnímáme to jako pozitivní jev,“ řekl šéf správy Panamského průplavu Alberto Alemán.

Nikaragujský průplav se bude nacházet zhruba 700 kilometrů severně od Panamského. Délka Panamského kanálu je zhruba 80 kilometrů, Nikaragujský bude více než třikrát delší s 280 kilometry. Panamským průplavem prochází nyní zhruba 5 % světového obchodu a začíná se potýkat s nedostatečnou kapacitou, kterou částečně řeší probíhající modernizace a rozšiřování.

Otazníky vznášející se nad realizací a důsledky projektu

Jedním z důležitých témat je dopad na životní prostředí. Ekologické organizace zatím vyčkávají na přesné definování trasy kanálu a postupů stavby, než vyjádří svá stanoviska. Nikaragujská vláda tvrdí, že při konstrukci kanálu bude brát maximální ohled na šetrný přístup k přírodě.

Zajímavé bude v příštích týdnech a měsících sledovat postoj USA. Podle analytiků je těžké si představit, že by USA zůstaly stranou a přišly o možnost účastnit se tak velkolepého a z dlouhodobého hlediska výnosného projektu kvůli politickým nesympatiím.

Pokud se Nikaragujský průplav postaví podle plánů a bude umožňovat průplav lodím delším, širším a s větším ponorem, Panamský průplav pravděpodobně utrpí, i když se nyní panamský ministr zahraničí a správce průplavu vyjadřují k případné konkurenci velmi sebevědomě.

Asijské státy v čele s Čínou a Taiwanem se snaží posílit svůj vliv v oblasti Střední a Latinské Ameriky. Je pravděpodobné, že ne všechny státy z obou Amerik jsou z tohoto vývoje nadšeny.

Kateřina Šafářová

Zdroje

America Economia http://www.americaeconomia.com/

Confidencial http://www.confidencial.com.ni/

Economia el Pais http://economia.elpais.com/

Diarionica http://www.diarionica.com/

Marco Trade News http://www.marcotradenews.com/

Semana http://www.semana.com/

Telesurtv http://www.telesurtv.net/