Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.
Politická situace, která je v současné době k vidění v České republice, zde není poprvé. Sesazení vlády premiéra Petra Nečase a pokusy o sestavení nové úřednické vlády Česká republika již několikrát zažila. Pokud bude úřednické vládě Jiřího Rusnoka vyjádřena důvěra, půjde již o třetí úřednickou vládu v historii České republiky.
V roce 2009 úřednická vláda Jana Fischera nahradila vládu Mirka Topolánka, jíž byla vyslovena nedůvěra. Česká ústava nestanovuje povinnost mít po „svržení vlády“ alternativní plán. Jinými slovy ti, kteří stojí za vyjádřením nedůvěry vládě, nemusí mít připravené řešení politické krize. Těmto situacím předchází tzv. konstruktivní vyjádření nedůvěry, které je zakotveno v některých zemích.
Vyjádřit nedůvěru politicky konstruktivně
Institut konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě, který je v českém ústavním systému dosud neznámý, znamená, že současně se svržením vlády je zvolen nový premiér, na kterém se politické stany shodnou. Důvodem institutu je skutečnost, že je jednodušší se shodnout na tom, že stávající vláda je neefektivní, nicméně o mnoho těžší je nepřijmout relevantní řešení.
Konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě znamená, že jakmile je vláda sesazena, parlament se ve stejný okamžik dohodne na novém premiérovi, který sestaví novou vládu, jež bude logicky postavena na důvěře parlamentu. Tímto způsobem se předejde případnému politickému vakuu nebo neshodám při hledání alternativního řešení.
Inspiraci lze hledat v sousedním Německu
Ačkoliv konstruktivní vyjádření nedůvěry lze najít v ústavě Španělska, Maďarska, Slovinska či Polska, byla to Spolková republika Německo, kde se institut po druhé světové válce vůbec poprvé zavedl. Za jeho autora je považován ústavní právník Carl Schmitt.
Politický systém Německa, někdy nazývaný jako kancléřský, funguje na principu, že nedůvěra vládě může být vyjádřena pouze tehdy, bude-li nadpoloviční poslanců Spolkového sněmů souhlasit s novým kancléřem. Pokud se tak stane, Spolkový sněm požádá spolkového prezidenta, aby odvolal kancléře, a legitimitu získává nově zvolený kancléř, jenž je formálně potvrzen spolkovým prezidentem. I proto patří německé vlády k nejstabilnějším vůbec.
Od roku 1949 do roku 2009 byly iniciovány pouze dva pokusy o vyjádření nedůvěry vládě. V roce 1972 však ke zvolení nového kancléře chyběly dva hlasy. O deset let později se podařilo sesadit vládu v čele s kancléřem Helmutem Schmidtem a nadpoloviční většina poslanců zvolila svými hlasy nového kancléře Helmuta Kohla.
Fungování odvolání vlády v České republiky zajišťuje v prvé řadě článek 87 Ústavy ČR, odst. 2: „Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.“
Je možnost konstruktivní nedůvěry i u nás?
Diskuze ohledně zakotvení institutu konstruktivní nedůvěry není ničím nikterak novým, objevuje se v různé intenzitě už několik let. Současná politická krize diskuzi pouze zintenzivnila. Zavedení prosazovala již strana Věci Veřejné v čele s její tehdejší místopředsedkyní Karolinou Peake. Návrh ústavního zákona, který v dubnu 2012 schválila vláda Petra Nečase, se však o rok později setkal s malou podporou koalice a kritikou ze strany opozice. Jeho prosazení se tak stalo nemožné. Návrh zákona, který by institut konstruktivního vyjádření nedůvěry zaváděl, byl opoziční ČSSD kritizován slovy, že se jedná o účelovou snahu, která by jen umožnila určitě usnadnění vládnutí. Pokud se totiž opozice usnese na sesazení vlády, musí se dohodnout také na jménu nového premiéra. Novela by podle opozice také omezovala pravomoci přímo voleného prezidenta.
Zdali premiér Rusnok a jeho vláda získá důvěru, bude jasné během týdne.
V červnu 2013 se strany TOP 09 i ČSSD shodly na Obnovení rozhovorů ohledně zavedení konstruktivního vyjádření nedůvěry. Důvodem je současná situace, kdy kvůli zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na Úřadě vlády a záležitostem se zásahem souvisejícím, podala vláda Petra Nečase demisi. Prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, který se ovšem neopírá o podporu žádné z politických stran. Například na rozdíl od posledního úřednického premiéra Jana Fischera, na kterém se parlamentní strany shodly.
V případě, že by v Ústavě ČR existoval článek o konstruktivním vyjádření nedůvěry, prezident by musel akceptovat shodu nadpoloviční většiny poslanců při hlasování o novém premiérovi a jmenovat ho.
V současné době preferují zavedení institutu konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě strany ODS, LIDEM, TOP 09 a ČSSD, nicméně vzhledem k politické situaci zatím není jisté, kdy a jestli vůbec se návrh podaří v Poslanecké sněmovně prosadit.
Dopady konstruktivního vyjádření nedůvěry
Nespornou výhodou konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě je téměř okamžité jmenování vlády nové po odstoupení svržené vlády. Tedy nedojde k vládní krizi, která je charakteristická dlouhodobým hledáním východiska. Je totiž složité mezi nesourodými politickými stranami najít společné stanovisko.
Řada politologů a ústavních právníků se shoduje také na tom, že zavedení institutu může přinést do českého politického systému větší stabilitu. Nemuselo by tak docházet k častému střídání vlád, nicméně to automaticky neznamená, že vláda bude efektivnější v prosazování své politiky. Vládní kabinet může vládnout celé 4 roky, ale nebude akceschopný, neboť opozice, ačkoliv bude nejednotná v názorech o sesazení vlády, bude blokovat všechno vládní návrhy.
Od roku 2013 je navíc přímo volený prezident v rámci parlamentní demokracie, která v České republice je zavedena. Institut konstruktivního vyjádření nedůvěry posiluje parlament na úkor hlavy státu, proto by s jeho zavedením bylo nutné přesněji vymezit pravomoci prezidenta. Tím by Česká republika mohla směřovat k poloprezidentskému systému. Proto je zřejmé, že jestliže se chce ČR inspirovat německým modelem, nelze vyjmout pouze prvek konstruktivního vyjádření nedůvěry, ale musí se jednat o změny v širším kontextu.
Víte, že…
Víte, že první vyjádření nedůvěry premiérovi se objevilo již v roce 1782? Britskému premiérovi Lordu Northovi byla vyslovena nedůvěra Dolní sněmovnou, a to v reakci na porážku Velké Británie v bitvě u Yorktownu během americké válce za nezávislost. Premiér tehdy požádal krále Jiřího III., aby přijal jeho demisi navzdory absenci nějakého právního předpisu.
Svobodová Veronika
Zdroje
Ústava České republiky
ČT24 http://www.ct24.cz/
Wikipedia http://www.wikipedia.com/
Středoevropské politické studie http://www.cepsr.com/
Parlament a vláda http://www.parlament-vlada.cz/
Český rozhlas http://www.rozhlas.cz/