Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

Strana, která se svým programem bývá umístěna nalevo od politického spektra, je v současnosti nejsilnější stranou levice na české politické scéně. Ačkoliv byly poslední parlamentní volby (2010) pro ČSSD vítězné, strana se na vládě nepodílí.

Vládní koalici tvoří strana ODS, TOP 09 a LIDEM. ČSSD, spolu s dalšími stranami opozice, nesouhlasí s kroky vlády současného premiéra Petra Nečase, týkající se zejména vládních reforem v oblasti důchodového pojištění, postoj k církevní restituci a aktuálně za amnestii. Několikrát se pokusila vyslovit vládě nedůvěru, vždy neúspěšně.

Politický program ČSSD

Hlavní postoje ČSSD jsou založeny na uplatnění principu svobody, demokracie, sociální spravedlnosti a solidarity. Strana klade důraz na silný sociální stát, který má být nástrojem k zajištění blahobytu pro nejširší společenské vrstvy. Stát má zároveň prostřednictvím demokratického přístupu kontrolovat a regulovat ekonomický sektor. Mezi hlavní body programu strany patří například bezplatné vysokoškolské vzdělání, snaha o větší zapojení veřejnosti do politického procesu, tedy podpora rozšíření přímé demokracie. Dále to je regulace lobbingu, odmítání zvyšování finanční spoluúčasti pacientů na zdravotní péči.

Poslední bod se v praxi objevil zejména při volební kampani před krajskými volbami v roce 2008. Pro ČSSD bylo jedním z cílů programu úplné zrušení třicetikorunových poplatků u lékaře. Poté, co strana v krajských volbách zvítězila, se jí sice zákon, který by poplatku rušil, prosadit nepodařilo, ale pacientům začala poplatky proplácet z krajských pokladnic. Tento krok se setkal s vládní kritikou, neboť kraje se velmi rychle zadlužovaly.

V oblasti zahraniční politiky se ČSSD staví na stranu příznivců další evropské integrace a podporuje zavedení eura. Strana podpořila v roce 1999 vstup ČR do NATO a je pro spolupráci s EU a OSN v otázkách zajišťování bezpečnosti. ČSSD dále například prosazuje větší regulaci globálních finančních trhů.

Historie ČSSD

Již před vznikem samotné České strany sociálně demokratické se strana původně nazývala Československá strana sociálně demokratická. Její kořeny však sahají až do 19. století, kdy vznikla jako Československá sociálně demokratická strana dělnická.

V období první republiky patřila, tehdy už jako Československá strana sociálně demokratická, k významným subjektům politické scény. Po roce 1945 byla součástí Národní fronty a během únorového převratu násilně sloučena s KSČ. Strana avšak nadále existovala i v exilu v čele s Jiřím Horákem.

Po listopadu 1989 se objevily snahy o obnovu ČSSD. Ze dvou existujících proudů orientovaných na různé exilové vlády ČSSD se z prvního proudu vytvořil Klub sociálních demokratů Občanského fóra (OF) pod vedením disidenta Rudolfa Battěka. Druhý proud se snažil o samostatnou existenci ČSSD. V únoru 1990 byla ČSSD jako strana zaregistrována, do jejího čela se postavil Jiří Horák.

Během voleb v roce 1990 kandidovaly oba proudy sociálních demokratů odděleně a bez úspěchu. Léta 1991 a 1992 jsou ve znamení získávání nových členů. Po zániku OF přišli do ČSSD lidé jako Miloš Zeman, Valtr Komárek, Zdeněk Jičínský. Ve volbách v roce 1992 pak ČSSD získala zastoupení ve Federálním shromáždění i v České národní radě.

ČSSD po vzniku samostatné České republiky

Současný název strany, tedy Česká strana sociálně demokratická, byl přeměněn na únorovém sjezdu po rozpadu federace v roce 1993. Předsedou strany byl zvolen Miloš Zeman. Strana začala absorbovat méně významné politické subjekty levice a středu (Občanské hnutí, Levý blok, moravistické strany, apod.).  Opoziční rétorika v následujících letech se týkala zejména ekonomické transformace uskutečňované skupinou kolem Václava Klause, tehdejšího předsedy ODS. Volby roku 1996 sice znamenaly vítězství pro ODS, která se avšak musela při sestavení své menšinové vlády spoléhat na toleranci ČSSD. Po pádu vlády Václava Klause v roce 1997 zvítězila o rok později v předčasných volbách ČSSD se ziskem 32,3 % hlasů. Neúspěchem ale skončil její pokus o sestavení vlády s KDU-ČSL a Unii svobody (US). Došlo k vytvoření tzv. opoziční smlouvy, ve které šlo o toleranci sociálnědemokratické menšinové vlády ze strany ODS.

Rok 2000 byl ve znamení vnitrostranických sporů týkajících se zejména změny volebního systému. Rozpolcenou ČSSD pak čekal neúspěch v krajských a senátních volbách, ovšem parlamentní volby v roce 2002 byly opakem. Nově zvolený předseda ČSSD Vladimír Špidla byl zároveň předsedou tehdejší vlády, která měla díky koaličním partnerům 101 mandátů. Další náznak nesourodosti strany se objevil při volbě prezidenta v roce 2003, kdy kandidáta Miloše Zemana nepodpořila část poslanců ČSSD.

Vnitrostranická krize posílená navíc i porážkou ve volbách do Evropského parlamentu (EP) znamenala demisi vlády Vladimíra Špidly. Do čela byl zvolen vlivný Stanislav Gross, který sestavil novou vládu. Avšak po propuknutí aféry kolem financování bytu Stanislava Grosse, následovala další vládní krize, která byla ukončena až jeho rezignací a nástupem Jiřího Paroubka v dubnu 2005.

Současná ČSSD

Úspěchu se ČSSD dočkala v již zmíněných krajských volbách v roce 2008. V době českého předsednictví v Radě EU se opozici podařilo svrhnout vládu Mirka Topolánka, nicméně k předčasným volbám nedošlo, víc než rok měla výkonnou moc v rukou předsednická vláda Jana Fischera. Poslední parlamentní volby znamenaly sice vítězství ČSSD, přesto se jednalo o propad voličských hlasů i kvůli novým politických stran (VV, TOP 09 a Starostové). Předseda ČSSD Jiří Paroubek v reakci na výsledek voleb rezignoval na svou funkci.

V současnosti stojí ČSSD na straně opozice. Setkává se s kritikou za svou spolupráci s KSČM na úrovni většiny krajských samospráv. V prvních přímých prezidentských volbách měla svého kandidáta Jiřího Dientsbiera, který však neuspěl v prvním kole voleb. Svou podporu následně vyjádřila bývalému stranickému kolegovi Milošovi Zemanovi, jenž prezidentské volby následně vyhrál.

Svobodová Veronika

Zdroje:

Cabada, L. – Šanc, D. 2005. Český stranický systém po roce 1989. In.: Cabada, L. – Šanc, D., Český stranický systém ve 20.století. Plzeň: Aleš Čeněk.

ČT24 http://www.ceskatelevize.cz/ct24

E15 http://zpravy.e15.cz/

Euroekonom.cz http://www.euroekonom.cz/

Oficiální stránky ČSSD, http://www.cssd.cz

 

Fotogalerie

Znáte historii a principy nejsilnější opoziční strany na současné české politické scéně, jejíž typickou barvou je oranžová? Další článek zaměřený na českou politiku najdete na zpravodajském portále PressEXPRESS.eu.