Bludný kruh sporu o Kašmír

Více než 60 let se Pákistán a Indie přou o území horského státu Kašmír a Džammú, který leží na indicko-pákistánské hranici. Období klidu střídají přestřelky, únosy a atentáty. Přestože oblast byla záhy po vzniku samostatné Indie a Pákistánu kvůli intenzivním sporům rozdělena, oba státy požadují oficiální připojení celé oblasti. Kdo nakonec získá tolik ceněné území?

Teritoriální spor mezi Pákistánem a Indií vypukl ještě dříve, než státy v srpnu 1947 získaly nezávislost na Velké Británii. Od té doby se však Pákistán s Indií v mnoha ohledech považují za úhlavní nepřátele a jejich vztah je charakterizován dlouhodobým napětím a výkyvy, které se významně podepisují i na jejich vnitropolitické a ekonomické situaci. Nejožehavějším problémem je již více než půl století otázka státu Kašmír a Džamú v indicko-pákistánském pohraničí. Vzájemná nevraživost je zakořeněna hluboko v historii i náboženství.

I v současnosti mezi Indií a Pákistánem panuje téměř hmatatelné napětí. Konflikt, v jehož centru stojí dvě horské oblasti, se proměnil v nebezpečné závody ve zbrojení. Na závažnosti celé situaci přidává fakt, že Indie i Pákistán disponují arsenálem jaderných zbraní. Řešení je v nedohlednu a oba státy jsou tak nadále odsouzeny k neustálému posilování a snahám zastrašit nepřítele. Společná jednání jsou zatím neúspěšná.

Střet dvou civilizačních okruhů

Po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1947 vznikly dva nové státy – muslimský Pákistán a většinově hinduistická a především sekulární Indie. V rámci dělení území bývalé Britské Indie, jejíž součástí byl i Pákistán, se měli obyvatelé Kašmíru a Džammú rozhodnout, zda se připojí k Indii nebo k Pákistánu. Tehdejší maharádža Hari Singh preferoval nezávislost na obou státech, nakonec však došlo ke sloučení s Indií. Maharádžovi se totiž podařilo vyjednat vojenskou pomoc a příslib vypsání referenda o dalším vývoji výměnou za přesunutí některých pravomocí na indickou vládu. Tato událost se později stala jádrem tří indicko-pákistánských válek o Kašmír.

Pákistán své nároky na území obhajuje dominancí muslimského obyvatelstva v Kašmíru a Džammú a několika rezolucemi OSN apelujícími na vypsání referenda, Indie naopak argumentuje dohodou o připojení podepsanou Hari Singhem v roce 1947. Obě strany se tak shodnou na jediném – Kašmír a Džammú se v žádném případě nestanou nezávislým státem.

Důležitým aspektem sporu o Kašmír je otázka náboženství. Kašmíru a Džammú dominuje muslimské obyvatelstvo, které tvoří přes 60 % tamní populace. Jedná se tak o jediný stát v Indii, v němž žije muslimská většina. To vyvolává problémy na obou stranách – pro Pákistán je nepřijatelné přenechat oblast s dominantní muslimskou majoritou nemuslimské Indii, v hinduistické Indii zase Kašmír působí jako cizorodý a svým způsobem nechtěný prvek, přesto se jej nedokáže a nechce vzdát.

Věční rivalové

Více než šedesátiletý konflikt o horský hraniční stát na indicko-pákistánském pomezí neztrácí na své intenzitě. V letech 1948–1971 spolu Indie a Pákistán svedly tři války o Kašmír, i přesto se ale dodnes nacházejí v situaci, kdy ani jeden z nich není schopen získat významnou převahu, proto se pokoušejí soudobý stav zvrátit prostřednictvím masivního zbrojení.

Oblast Kašmíru je rozdělena na dvě území, která spadají pod správu Indie a Pákistánu, v malé části území uplatňuje svůj vliv i sousední Čína. Již na konci první války o Kašmír v roce 1949 byla mezi oběma částmi vytvořena kontrolní linie, jež měla přinést větší bezpečnost a klid. Tento předpoklad však nebyl naplněn a právě podél kontrolní linie dochází nejčastěji k ozbrojeným střetům nejen mezi příslušníky pákistánských a indických ozbrojených sil, ale i civilisty a militanty.

Od roku 1989 jsou spory intenzivnější, jejich frekvence a závažnost roste spolu s vlivem muslimského separatistického hnutí, jehož cílem je odtržení od Indie. Převahu má pro-pákistánská větev. Radikální odnož hnutí požaduje trilaterální jednání mezi kašmírskými zástupci, Pákistánem a Indií, státy avšak o jednání nemají příliš zájem. Přesto v roce 2004 indická vláda zahájila rozhovory s umírněnou částí hnutí. Od roku 2006 je ale patrná stagnace provázená neochotou v jednáních pokračovat. Celou oblast kontrolní linie monitoruje od roku 1984 Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu.

Budoucnost Kašmíru – existuje vůbec?

V posledních letech bylo zaznamenáno určité zlepšení vztahů Indie a Pákistánu, otázka Kašmíru je však i nadále rozděluje. Byla tak provedena řada opatření, která mají posílit vzájemnou důvěru a usnadnit cestu k řešení letitého konfliktu, obě země v pokračování rozhovorů významně podporuje mezinárodní společenství i mnozí domácí aktéři.

Diplomatické řešení, které by nepoškodilo žádnou stranu sporu, se ale nedaří nalézt a v současné době zatím situace nevykazuje žádný významnější posun. Pákistán i Indie jsou navíc podrobeny značné pozornosti a kritice tvrdé linie domácích odpůrců kašmírského řešení, kteří znemožňují dosažení jakéhokoli kompromisu. Jedinou aktivitou v celé záležitosti tak nadále zůstává zbrojení na obou stranách hranice, řešení přestřelek a vzájemné obviňování.

Sedláková Tereza

Zdroje

BBC News http://news.bbc.co.uk/

Wikipedia http://en.wikipedia.org/

 

Fotogalerie

Víte, že Kašmír není pouze látka, ale oblast na sever od Indie, o kterou se pře již celá desetiletí Indie s Pákistánem a Čínou? Více o tomto sporu najdete v analýze: http://www.pressexpress.eu/analyzy/bludny-kruh-sporu-kasmir Vše důležité o významné regionální mocnosti Indii najde zde: http://www.pressexpress.eu/zeme-sveta/indie